Cesta od Dělám hú! k Black Sabbath

Ve vinylových reedicích alb Jiřího Schelingera a Františka Ringo Čecha jsme došli k tomu přelomovému. Již ozdobenému typickým razítkem, ještě se dvěma zpěváky a zčásti proměnlivou sestavou kapely, ale nepochybně směřujícího od úspěšného bubble-gumu k originálnímu hard rocku. Zvolna odcházející Viktor Sodoma se zde představil třemi písničkami v předchozím humorně prostém stylu, také nováček Jiří Schelinger tu ještě zažil songy pro snadný úspěch převzaté, ale věci se již daly do pohybu. Cover verze Ringo Starra a Santany naznačily, tři autorské písničky kytaristy Oldřicha Říhy daly jasný signál a píseň od Black Sabbath dokončila obrat. Kapela se vhodně vyzbrojila nově příchozími Janem Kavalem (baskytara), Stanislavem Kubešem (kytara) a Jiřím Stárkem (bicí) k příští vysoké decibeláži, Jiří Schelinger už střádal melodie pro následující alba s vítaným podílem vlastního repertoáru. O této době informuje text na vnitřním sáčku reedice, podstatnou úlohu hrají fotografie Otto Dlaboly, tehdy v úloze jedinečného dokumentátora podob kapely. Zajímavostí pro sběratele je přepracovaná zadní strana obalu LP, když původní fotografie se ztratila kdesi v propadlišti archivů. Inovovaný zvuk, rekonstruovaný obal, ale především zásadní důležitost pro všechny, kteří chtějí pochopit Schelingerův a Čechův příští vývoj: tady to všechno začalo.

150 minut blues na 40 způsobů

Jubilejní desátá kompilace v sérii 2CD o historii naší rockové muziky se vrací proti směru času. Rozmezí let vydání nahrávek je příznačné: ty první jsou datovány 1968, poslední 1989, tedy od krátkého kulturního nádechu na sklonku šedesátek až po rok, kdy zhynula normalizace. Z různých důvodů nebylo zaznamenáno zdaleka vše, co se tehdy dalo slyšet. Po velké gramonáloži se rozhostilo ponuré ediční ticho, naštěstí přerušované singly i alby Framus Five, Jazz Q, Flamenga a dalších. Domácí bluesrockoví otcové zakladatelé z Matadors či Blue Effectu zčásti emigrovali a zčásti se schovali do artrockových, jazzrockových či fusion sestav, vítaně často neprovokativně instrumentálních. Bluesové ozvěny se trvale ozývaly u Vladimíra Mišíka či Michala Prokopa, absolutními jistotami pak byl Blues Band Luboše Andršta a Petera Lipy či ASPM s Janem Spáleným a Petrem Kalandrou. O hudební generaci mladší muzikanti se vynořili z pražské Hanspaulky, aby původně z jedné centrální hospody dodnes nabízeli blues v rozličném balení. Celkem 150 minut muziky a 40 skladeb jistě není vše, co se u nás za těch sledovaných dvacet let urodilo, ale jako jistý symbol doby a připomínka důležitých jmen to může sloužit pro potěchu pamětníků a jako doučovací kurzy jejich dětí, ba vnuků. Blues je totiž základ všeho, ať už akusticky folkově krátké či opatřené extravagantním elektrickým sólováním: přesvědčte se.

Neuvěřitelný životní příběh Jaroslava Javorského, vězněného za vykonstruovaný proces se špionem, jímž nikdy nebyl

Glienický most v Berlíně mimo jiné proslul tím, že na něm došlo dne 10. 2. 1986 k poslední výměně zajatců v době studené války mezi dvěma tehdy rozdělenými politickými tábory. Na jedné straně to byl Anatolij Borisovič Šaranský a Jaroslav Javorský, věznění oba v tehdejší komunistické zóně, kteří byli na mostě vyměněni za skupinu agentů STB a KGB, mezi nimiž byli i manželé Köcherovi, věznění v USA. Most si získal přezdívku Most špionů, protože na něm docházelo již dříve k podobným výměnám. Proslavil jej zvláště stejnojmenný Spielbergův film s Tomem Hanksem. Jaroslav Javorský se rozhodl otevřeně a pravdivě vypsat celé své životní zkušenosti o svém mládí v komunistické zemi, kdy se stal nedobrovolně sluhou vojenské kontrarozvědky, i o jeho žalářování a podmínkách ve Valdické věznici. Tam byl vojenským soudem po 17 měsících vazby odsouzen ke 13 letům vězení jako údajný špion za to, že pomáhal své milé s útěkem na západ, a sám před tím do NSR emigroval. Autenticky rovněž líčí pozadí jednání politiků západního světa na nejvyšší úrovni, kteří se zasadili o jeho zařazení do této výměny na Mostě špionů. Zvláště popis života ve valdickém vězení je propojením thrilleru s literaturou faktu v neuvěřitelně napínavém svědectví o hrůzných skutečnostech tehdejší doby. Věcně, detailně a uvěřitelně vypráví autor o způsobu přežití ve vězeňském pekle. Pavel Rímský podtrhl svou intepretací věrohodnost a pravdivost zpovědi nespravedlivě odsouzeného Jaroslava Javorského.

Literární zpracování legendárního televizního seriálu v audioknižní podobě. Čte Otakar Brousek mladší.

Komediální příběhy ze života obyvatel vesničky Třešňová převedl spoluautor seriálu V. P. Borovička do knižní verze. Zachoval všechny humorné epizody a vtipné dialogy tak, jak je milují generace televizních diváků. Příhody nerudného revizora na penzi a jeho svérázného nájemníka z chalupy s orchestrionem nyní ožívají v podobě audioknihy. Nahrávku doplňuje původní seriálová melodie a jako bonus písnička Waldemara Matušky „Když máš v chalupě orchestrion“.

Fantastické příběhy legendárního dobrodruha a cestovatele

K březnovému výročí narození slavného a uctívaného autora Otakara Batličky (12. 3. 1895 – 13. 2. 1942) jsme využili nahrávky jeho dobrodružných povídek z časopisu Mladý hlasatel, vydané v roce 2016 pod názvem Příběhy odvahy a dobrodružství, a navázali na ně novou kolekcí příhod z autorova rukopisu. Batlička v nich čerpá nejen ze svých zážitků světoběžníka a z vyprávění lidí, s nimiž se na svých cestách světem potkal, ale i z vlastní fantazie a snů. Hrdiny jsou například mladičká dívka, která pomůže svým fotem odhalit zločin, nebo chlapec, hrající brilantně na housle cestujícím ve vlaku. Patří sem i mladí dobrodruzi, zažívající nečekané a mimořádné zážitky, či polární cestovatelé, uvízlí na ledové kře. Svými dobrodružnými texty oslňuje Batlička již mnoho generací nadšených obdivovatelů. Z velké časti k nim patří i interpreti těchto povídek.

Karel Ančerl ve vzácné společnosti světových sólistů

Velký úspěch 15 CD Ančerl Live Recordings (2022 – Choc de Classica, Diapason d´Or ad.) a řady Ančerl Gold Edition (2002–2008) svědčí o nezadatelném místě, které si Karel Ančerl vydobyl mezi nejvýznamnějšími dirigenty poválečného světa. Předkládané album navazuje na výše zmíněný box; z archivu Českého rozhlasu tentokrát vybíráme živé nahrávky s Ančerlem v roli doprovázejícího dirigenta. Seznam sólistů, které přizval ke spolupráci, je impozantní. Dominují tu jména světových umělců z tehdy spřáteleného Sovětského svazu, pro které Praha byla předsíní Západu. Největšími poklady jsou dva nejstarší snímky – neopakovatelný Dvořákův Houslový koncert s Davidem Oistrachem (1950), který zásadně přispěl k volbě Ančerla za šéfdirigenta České filharmonie po Kubelíkově emigraci, a zde poprvé vycházející nejstarší nahrávka Dvořákova Violoncellového koncertu s Rostropovičem – snímek o dva týdny starší než jeho legendární studiová nahrávka s Václavem Talichem. Po Ančerlově levici však často stáli i hvězdy přijíždějící do Prahy „ze Západu“ a velcí čeští umělci. Album zachycuje neopakovatelné výkony sólistů a orchestru v jejich autentické podobě. Všechny snímky byly nově pečlivě zremasterovány z původních magnetofonových pásů. Milovník historických nahrávek nezaváhá…

První kompletní vydání supraphonských nahrávek legendárního dirigenta Lovro von Matačiće s Českou filharmonií

Soubor šesti vrcholných romantických symfonií s Českou filharmonií a dirigentem Lovro von Matačićem na unikátních historických nahrávkách. V rozmezí let 1959 až 1980 vznikly snímky s jedním z nejpozoruhod­nějších dirigentů své generace. Matačić se narodil v Chorvatsku ještě v době, kdy bylo součástí Rakouska-Uherska. Studoval ve Vídni, kde se mu otevřel velký hudební svět, zejména v opeře. Prošel pak složitou cestou přes obě světové války, aby se posléze stal charismatickou osobností, schopnou inspirovat a strhnout každý orchestr. Dirigoval opakovaně Philharmonia Orchestra i London Symphony Orchestra, Staatskapelle Dresden, Mnichovskou filharmonii, Vídeňské symfoniky i japonský NHK Symphony Orchestra, stál v čele Filharmonického orchestru Monte Carlo. Česká filharmonie i české publikum ho vždy vítalo jako váženého hosta a Supraphon mu dal prostor natočit nejprve Beethovenovu Eroicu a dvě slavné Symfonie P. I. Čajkovského. Velmi vzácná je zejména trojice Symfonií Antona Brucknera, nejznámější Sedmá, velkorysá Pátá a závěrečná Devátá jsou vrcholem pozdního romantismu. Jedná se o neopakovatelné kreace, které zachycují orchestr Ančerlovy a Neumannovy éry zase v trochu jiném světle. Matačić je ve světě znám spíše svými operními nahrávkami, Supraphon zachytil jedinečný soubor nahrávek orchestrálních.

Poprvé na CD v původní stereofonní verzi

K roku české hudby a 150. výročí úmrtí českého hudebního skladatele Viléma Blodka připravil Supraphon skutečnou lahůdku pro milovníky operní hudby v podobě stereofonního snímku opery V studni z roku 1959, který nebyl dosud vydán na žádném fyzickém nosiči. Nahrávka byla sice krátce publikována v první polovině 60. let na dlouhohrajících deskách, ovšem pouze v monofonní verzi, a poté na dlouhá desetiletí zmizela z katalogu. Teprve nyní, po takřka 66 letech od vzniku snímku a po důkladné zvukové rekonstrukci z originálních pásů, vychází tato unikátní rarita z dob prvních krůčků stereofonie ve své původní zvukové kráse. Sólisty byli Milada Šubrtová, Štěpánka Štěpánová, Ivo Žídek a Zdeněk Kroupa. Sbor a orchestr Národního divadla v Praze dirigoval František Škvor, pro něhož je tento snímek zároveň jeho jedinou kompletní operní nahrávkou v katalogu Supraphonu. Současně je toto vydání i připomenutím nedávného 100. výročí narození pěvkyně Národního divadla v Praze Milady Šubrtové.

Fúze rapu, rockových kytar, elektroniky i melancholic­kých balad

Raper Totally Nothin přichází po roce a půl od úspěšného projektu Wavez s novým albem Hudba, co hojí rány. Nahrávka odráží jedno z nejtěžších raperových období a je věnována všem, kteří se cítí sami nebo nemají nikoho, kdo by je podržel. „Hudba byla vždycky moje útočiště a věřím, že může být i vaším. Není to o nějakých hezkých slovech, že všechno bude v pohodě. Tohle je o realitě, o bolestech, kterými si procházíme. Hudba a čas jsou jediné, co nám může pomoci, když je nám nejhůř.“ Novinka představuje pomyslný milník v nové etapě Totallyho života, a to jak v rovině hudební, tak i v osobní. Žánrově v sobě kombinuje všechna jeho dosavadní tvůrčí období, a je tak fúzí rapu, rockových kytar, elektronických hard bass beatů, pop-rapu i melancholických balad, za jejichž produkcemi krom samotného rapera najdeme umělce jako DJ KADR, Jan Braun, DEYNYEL, Ceha nebo německý producent bre.beats. Na albu se podíleli i další hudební hosté – zpěvák a raper Renne Dang, rapeři IAM Oskar, Blako, Zuris a v neotřelé výpovědi Rány také básnířka Lucie Hermannová. „Smutek je silná emoce, které se snažíme vyhnout, ale bez něj by nebylo radosti. Bez tmy by nebylo světla. Nejsem dokonalý a moje hudba není perfektní, ale dělám ji, abych se vyrovnal se svými vlastními démony. A jsem vděčný, že může pomoct i vám v těch vašich temných chvílích. Vždycky tady budu, pokud budete potřebovat. Totally ♥️.“