Georg Philipp Telemann – Dvanáct fantasií pro hoboj sólo (orig. pro flétnu)
Benjamin Britten – Šest metamorfóz podle Ovidia pro hoboj sólo op. 49
Vilém Veverka – hoboj
Kolik barev, odstínů či charakterů dokáže vyjádřit hlas melodického nástroje? Repertoáru pro sólový hoboj je poskrovnu, a přece se hobojisté pyšní pravým skvostem; z inspirace, kterou Benjaminu Brittenovi přinesl hoboj společně s básněmi římského básníka Ovidia, vznikl cyklus Šesti metamorfóz. Dokonale vybroušené miniatury zpodobňují v šesti personifikacích (Pan, Phaeton, Niobé, Bakchus, Narcis, Arethusa) protikladné lidské vlastnosti.
Podobným bohatstvím rozličných charakterů oplývá i komplet dvanácti fantasií G. Ph. Telemanna, jednoho z nejproduktivnějších skladatelů všech dob. Tento ojedinělý cyklus je původně určen pro příčnou flétnu, ale jeho provádění na hoboj zcela odpovídá barokní interpretační praxi a dává interpretovi příležitost uplatnit veškerou virtuositu a širokou škálu barev a výrazových možností nástroje.
Repertoárové rozpětí mezi barokem a soudobou tvorbou je jednou z výrazných charakteristik protagonisty nahrávky, Viléma Veverky, laureáta řady mezinárodních soutěží a respektovaného sólisty. Je s podivem, jak rychle může utéct 70 minut při poslechu osamoceného hoboje, když je v rukou povolaných.