LUKÁŠ PAVLÁSEK

V těchto dnech vychází audiokniha se zvukovým přepisem knihy populárního komika a baviče Lukáše Pavláska Z deníku ajťáka. Mluveného partu se ujal – jak jinak – sám autor knihy, mimochodem, kdysi taky ajťák. Text a jeho interpretace jdou krásně k sobě. U poslechu se pobaví nejen ajťáci a jejich blízcí – na své si přijdou všichni vyznavači svérázného humoru stand-up komika Lukáše Pavláska.

Nad zvukovou knihou Z deníku ajťáka si povídáme právě s ním.

Psal jste si někdy deník?
Nepsal. Tedy – občas jsem se o to pokoušel, ale nikdy mi to moc nešlo.

Jsou v audioknize nějaké osobní zážitky? Vždyť jste sám býval ajťákem!
Spíš ne, a když, tak málo. Za knihou i audioknihou hledejte především humorné povídání, legrační příhody ajťáků, které jsem si vymyslel. Vždycky se mil líbily „deníkové“ knihy, třeba Tajný deník Adriana Molea od Sue Townsendové nebo Deník Nicka Twispa od C. D. Payna. A vždycky jsem něco podobného chtěl i napsat. No a shodou okolností jsem psal o ajťácích.

Do jaké míry vycházejí ty vaše humorné historky ze skutečnosti obecně, když už jste je neprožil sám?
Do značné. Ty historky vycházejí skutečně ze života, jsou jenom trochu zveličené, aby byly vtipné. O to mi šlo. Chci, aby si posluchači u mojí audioknihy odpočinuli a zasmáli se.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste byl ajťákem, a jaké máte zkušenosti s dnešními ajťáky?
Když jsem v tomhle oboru pracoval, trošičku jsem něco znal, trošičku jsem tomu rozuměl. Dneska už vůbec. A moje zkušenosti s jinými ajťáky? Je fakt, že vždycky, když vystupuju na firemním večírku ajťáků, tak je poznám. Jsou zamyšlení, žijí si v paralelních světech, věci běžného života jim jsou vzdálenější, odkládají je, tak trochu je házejí za hlavu. Jsou prostě trochu mimo. A to jsem i já.

Jak moc jste se nechal ve studiu při načítání audioknihy režírovat?
Hlídali jsme si přeřeky, a pak hodně i rytmus vyprávění. Když jsem četl moc rychle, musel jsem zpomalit, a obráceně. V tomhle jsem se režírovat nechal.

Načítá se jinak vlastní text než text, jehož autorem je někdo jiný?
To bych ani neřekl, myslím, že v tom moc rozdílů není. Záleží na tom, jak ten který text člověku sedne. Jak se hodí k jeho hlasu a naturelu. A když se hodí, je jedno, jestli je text váš nebo nějaký jiný.

Audioknihy „jedou“ už hodně dlouho, lidé je mají rádi a vydavatelé jim vycházejí vstříc. Je to tím, že není čas na čtení a poslouchat se dá i u jiné činnosti?
Já čtu hodně i normální papírové knihy. V autě si ale rád audioknihu pustím, poslouchám hlavně různé naučné knížky. Ano, audioknihy jsou populární mimo jiné proto, že lidi mají čím dál tím míň času. Množství hodin tráví se sluchátky na uších, a tady se audioknihy dobře hodí. A možná si leckdo najde cestu k literatuře právě přes to audio.

VIDEO: https://www.youtube.com/watch?…