Po úspěchu televizní série dokumentů Bigbít došlo také na jazzový žánr. Premiéra prvního dílu „Příběhů českého jazzu“ proběhne v pátek 10. ledna 2020 od 21:30 na stanici ČT Art. Vydavatelství Supraphon příhodně vydává 24. ledna dvojalbum „Jazz Rock Line 1971 – 1981,“ které mapuje nahrávky jedné z forem jazzu, jež byla v té době velice progresivní.
Zkušený filmař, dokumentarista a zároveň jazzový hudebník Martin Kratochvíl se s plánem na cyklus snímků o českém jazzu nijak netajil. Zmiňoval se o něm při rozhovorech, soukromých i k publikování určených, už dlouhou dobu, práce na něm trvala dva roky. Podobně jako rocková hudba, byl i jazz v neoblibě u totalitních cenzorů a kulturních institucí. Jak připomíná v synopsi cyklu dokumentů jeho tvůrce: „Jazz je svoboda. Kdykoli, kdekoliv a za jakoukoli cenu. Nic nerozleptává nesvobodný režim líp než nevázaná, nekontrolovaná a spontánní jazzová hudba. Jazz byl strašákem za protektorátu, za stalinského Ruska…“ Jedním dechem však dodává, že na rozdíl od perzekuovaného a decimovaného rocku či folku byl jazz v socialistickém Československu přece jen částečně tolerován. „Jazz totiž byl hudbou amerického pracujícího lidu a proti ní je neradno si cokoli začínat. Tahle finta zachránila mnohé jazzové kapely, i kapely s jazzem v názvu, hrajících ale spíše jazz rockovou muziku jako Jazz Q,“ směje se s odstupem dekád Martin Kratochvíl.
Díky zmíněnému určitému „pardonu“ jazzových hudebníků komunistickým režimem se jazz oficiálně natáčel a vysílal od 50. let do Sametové v mnohem větší míře, než „podezřelejší“ žánry jako rock a folk. V archivech České televize se dochovala řada cenných záznamů. Bylo tudíž z čeho vybírat. Kratochvílův tým navíc pochopitelně doplnil i aktuální dotáčky. Obsáhlé rozhovory s portrétovanými hudebníky i pamětníky, dnešní komentáře, ale také odkazy na aktuální tvorbu zdejších jazzových průkopníků. Kratochvíl v roli režiséra upozorňuje ještě na další zamýšlený aspekt řady dokumentů: „Seriál není pouhým historickým katalogem, ale je dramaturgicky zaměřen na intimnější příhody českých jazzmanů. Díky pracnému a podrobnému bádání v televizních archívech i všemožných dotáčkách přichází na svět seriál, kde hlavní pohled na hrající muzikanty nevede z hlediště na jeviště, ale spíše ze zákulisí na jeviště. Jaksi zezadu a s akcentem na věci, o kterých posluchač v hledišti ani neví.“
Seriál je rozvržen na 22 dílů a poběží na ČT Art v časovém rozpětí půl roku.