Emotivní starozákonní text Nářků, připisovaných proroku Jeremiášovi, se již od středověku stal předlohou vícero zhudebnění. To Zelenkovo mezi nimi zaujímá významné místo. Jako jedno z prvních vrcholných Zelenkových děl na drážďanském dvoře patří Lamentace společně s pražskými Sepolkry (Supraphon SU 4068–2) a Responsorii mezi kompozice určené pro Svatý týden, kterým vrcholí velikonoční příběh Ukřižování a Vzkříšení. Lamentace se provozovaly v rámci temných hodinek zvaných Tenebrae a autorovi se v nich podařilo propojit kontemplativní rovinu se silným dramatickým nábojem. Zelenkova záliba v neobvyklé instrumentaci se tu projeví např. v poslední lamentaci (sólové housle, fagot a chalumeau – nástroj blízký dnešnímu klarinetu). Zelenka zhudebnil pouze dvě lekce prvního nokturna pro každý den; každé třetí čtení je na nahrávce provedeno ve formě gregoriánského chorálu, jak pravděpodobně znělo i na drážďanském dvoře. Renomovaný soubor Collegium Marianum přináší vůbec první komplet Lamentací v novém miléniu (SU4173–2) – nahrávku důslednou v instrumentaci, interpretačně hlubokou a výraznou v pojetí tří hvězdných sólistů: Damien Guillon – kontratenor, Daniel Johannsen – tenor, Tomáš Král – bas. Collegium Marianum řídí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Nahrávka vznikla v Roce české hudby za podpory Ministerstva kultury.
Pět otázek pro uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum Janu Semerádovou:
Jak probíhal proces nahrávání?
Nahrávání Zelenkových Lamentací mělo neskutečný náboj, vynikající sólisté natolik strhli orchestr, že s nimi hráči dýchali a vyslovovali jako jeden, latina se na několik dní stala naším „úředním“ jazykem a poselství Jeremeiášova textu promlouvalo skrze Zelenkovu hudbu aktuálně a naléhavě, nikoli však žalostně. Možná naopak, jeden z nejpodařenějších Zelenkových opusů inspiroval ke sladkobolné interpretaci, a čím jsme byli blíže k poslední lamentaci, tím více se otevírala brána k radostnému vzkříšení! Samotnému nahrávání však předcházela důkladná příprava, kritické prověřování textů a hudebních variant, podobně jako u našich předešlých nahrávek (zvláště Zelenkových Sepolker). I když existuje nejedno notové vydání Zelenkových lamentací, na mnoha místech se verze rozcházejí. Občas jsem si nad partiturou „zanaříkala“. Ale to je právě na provádění a nahrávání Zelenkovy hudby to vzrušující…
Co vás vedlo ke spolupráci se třemi mezinárodně renomovanými muzikanty?
Hned několik aspektů mě vedlo k oslovení těchto sólistů: v minulosti jsme některé lamentace už hráli, ale nikoliv všech šest najednou, to byla velká výzva! Tyto kusy charakterizují spíše jemné nuance než ostré kontrasty. A proto jsem pozvala kontratenoristu Damiena Guillona, protože právě s ním jsem Zelenkovy Lamentace vždycky chtěla dělat. Měli jsme už možnost s ním pracovat v Praze před několika lety a byla jsem úplně unesená, jak zpíval Zelenkovu mariánskou antifonu. Mladý barytonista Tomáš Král patří v Čechách i za hranicemi, k uznávaným zpěvákům v oblasti barokní hudby. Jeho interpretace Zelenky je pro mne ideálem, vždy mé „české srdce“ potěší, s jakou samozřejmostí a nadhledem nám jeho nádherný hlas zprostředkovává tajemný svět Jana Dismase Zelenky. Stejně vynikajícím partnerem jim byl tenorista Daniel Johannsen, který získal velké uznání za svou interpretaci Bacha a německé duchovní hudby.
Zelenka zhudebnil pouze dvě lekce prvního nokturna pro každý den; každé třetí čtení je na nahrávce provedeno ve formě gregoriánského chorálu. Je možné k tomu uvést něco bližšího?
Lamentace byly poprvé provedeny v Drážďanech v roce 1722 na první matutinum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty spolu s responsorii, chorály a lekcemi. Skutečnost, že Zelenka nenapsal kompletní sestavu devíti lamentací, ale místo tří jen dvě na určený den, nastoluje otázku, kdo napsal hudbu ke třetím lamentacím, zda se zpívaly polyfonní lamentace od některého staršího skladatele, nebo byly provedeny jinak. A to nás přivedlo k myšlence doplnit Zelenkovy lamentace tak, aby se na nahrávce objevily rovněž zbylé tři, a poněvadž Damien Guillon a Tomáš Král jsou také zkušení choralisté, zvolili jsme chorální lamentace.
S jakým pocitem posíláte nové nahrávky za posluchači?
Upřímně bych si přála, aby z nahrávky byly slyšet nasazení a prožitek, které jsme do každé noty, do každého slova dávali. Na nahrávce se podíleli též tři hudebníci z Drážďan, kteří patří mezi stálé členy souboru, a jsou takovou spojnicí s Drážďany, Zelenkou a všemi českými hudebníky, kteří tam tehdy působili.