Jméno Josefa Myslivečka bývá nejčastěji spojováno s Mozartem, kterému byl Mysliveček po určitý čas vzorem a inspirací, a také s operou. V šestadvaceti letech odešel Mysliveček z Prahy do Itálie a jako třicetiletý už v Neapoli slavil první velký úspěch s operou Bellerofonte (1767). Kromě konkurenčního světa opery však vynikal i v kompozici symfonií a komorních skladeb. Jeho první cyklus kvartetů vyšel roku 1768 v Paříži, poslední pak krátce po jeho smrti v Amsterdamu. Svého druhu autorský podpis představovaly Myslivečkovy výjimečně krásné a propracované pomalé střední věty. Ještě větším unikátem jsou však hobojové kvintety. Dlouho se o nich vědělo pouze díky zmínce v dopise Leopolda Mozarta Wolfgangovi z října 1777; kvintety patřily ke skladbám, které chtěl Josef Mysliveček Leopoldovým prostřednictvím nabídnout salcburskému arcibiskupovi.
Teprve z iniciativy Doležalova kvarteta se podařilo vypátrat chybějící hobojový part ke třem ze šesti kvintetů. Stylově citlivá interpretace členů kvarteta jen podtrhuje význam objevu. Náš obraz o velkém „Il Boemo“, kterého hudební historik Charles Burney neváhal zařadit vedle Hasseho, Glucka či Haydna, je zase úplnější.
U příležitosti vydání alba s Hobojovými kvintety a Smyčcovými kvartety Josefa Myslivečka se ptáme primária Doležalova kvarteta Václava Dvořáka, jak tyto nahrávky vznikaly.
Teprve z vaší iniciativy se podařilo vypátrat chybějící hobojový part ke třem ze šesti kvintetů. Jak napínavé to pátrání bylo?
Tato nahrávka je završením pětileté práce… Všechny party byly považovány za ztracené. Že existuje komplet bez hoboje, jsme zjistili až v průběhu pátrání. A pak následovalo prohledávání pramenů, psaní e-mailů a několik cest. Představte si, že někam přiletíte poté, co vám majitel napíše, že noty má, a na místě vám řekne, že se asi spletl. A nakonec jsou to úplně ty poslední noty jeho knihovny, které máte v ruce! Ve výsledku jsme měli dva různé sety not – jeden bez hobojového partu a jeden kompletní. Při přepisování jsem ještě srovnával obě verze. To pak byla teprve detektivní práce.
Jaké bylo nahrávat premiérově tento objev?
Byla to radost! Při přípravě alba jsme k našemu úžasu zjistili, že i kvartety jsou světovou premiérou. Nejprve bylo třeba se domluvit, jak interpretaci pojmeme. Michaela hraje i na barokní hoboj, ovšem ten se nedostane na dnes obvyklé ladění. Zkoušeli jsme i barokní a klasicistní smyčce, Myslivečkova doba byla totiž velkým „boomem“ v jejich vývoji. Nakonec jsme našli mix mezi poučenou a současnou interpretací. Nahrávat hudbu, co nikdo 250 let neslyšel, znamená, že je třeba postavit interpretaci od samého základu. Byla to velká výzva a odpovědnost. Vůbec si neuvědomujeme, jak jsme jinými nahrávkami ovlivňováni.
Zařadíte skladby do svého koncertního programu?
Máme celý program věnovaný Myslivečkovi, kterého bychom takto rádi dostali do většího povědomí. Jednotlivé skladby na albu jsou většinou kolem deseti minut, takže se skvěle hodí na začátek všech programů. Repertoár smyčcových kvartet se někdy opakuje a my jako český soubor máme šanci a povinnost ukázat, jak skvělé skladatele jsme měli a máme!
Nepříjemnou komplikací je nynější situace kolem pandemie COVID-19. Odpadla nám totiž řada koncertů, na kterých jsme měli skladby z nového alba hrát, a tím „Myslivečka dosud neslyšeného“ posluchačům představovat.