KOLEDY A VÁNOČNÍ PÍSNĚ

Slovo koleda pochází z latinského Calendae. Tak se říkalo dnům, v nichž se slavil zimní slunovrat, a to dávno před křesťanstvím. Písně s vánoční tematikou se už věky těší přízni posluchačů i tvůrců. Během slunovratu obcházeli pohanští kněží domy a zpívali rituální zpěvy, které měly přinést štěstí a blahobyt. Odměňováni byli různými obětinami. Stejný zvyk si posléze osvojili křesťanští kněží, oslavující narození Krista.

Koledy v pravém smyslu, tedy jako vánoční písně zpívané dětmi a chudými, prosícími o výslužku, jsou až dílem středověku. Jejich původ najdeme v jednoduchých gregoriánských zpěvech, které zapůsobily na věřící při bohoslužbě natolik, že začali tvořit podobné písně. Podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi.

V Čechách je starodávný obyčej koled doložen ještě z předhusitské doby ve spisu Štědrý večer mnicha Jana z Holešova. Koledy se zpravidla ústním podáním předávaly z pokolení na pokolení, bývaly upravovány a všelijak komoleny. Časem splynuly se světskými písněmi a nechyběl v nich humor ani satira. Koledy byly vlastně prvními písněmi v českém jazyce. Měly přitažlivou a nenáročnou melodii a prostý text. Základním motivem byla radostná novina narození Spasitele, buzení pastýřů, pouť Tří králů do Betléma, prosba o dárek i přání dobré úrody hospodáři. Na koledu se chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni Tří králů i na Hromnice. Řada vánočních písní (mimo jiné Chtíc aby spal) se zachovala díky Adamu Václavu Michnovi z Otradovic, který složil a vydal roku 1647 sbírku Česká mariánská hudba.

Vánoční tematika láká autory dodnes. Klíčovou úlohu u vzniku vánočních evergreenů sehráli skladatel Jaromír Vomáčka a textař Zdeněk Borovec. Právě oni jsou autory dvou hitů: Veselé vánoce (Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé…) a Těšíme se na Ježíška (…copak nám asi nadělí?) Štědrý den je tu vylíčen s drsným humorem jako sled tragikomických příhod, završených únavou a přejedením: „Bylo toho trochu moc, takže máme na klid nárok zas až do Vánoc“. Vomáčka se pak pustil ještě do několika vánočních písní, které však zapadly (Vánoční melodie, Ten sníh, co kreslil pan Lada). Nejpoetičtějším evergreenem je bezesporu Purpura autorů Suchého a Šlitra. Vznikla překvapivě ne v období mrazu a zasněžených kopců, ale na konci letních prázdnin. Jiří Suchý vzpomíná: „Tehdy jsme si s Jirkou řekli, že zkusíme napsat nějaké vánoční písničky. Napsali jsme jich celkem jedenáct, ale Purpura zabrala nejvíc. Myslel jsem při ní na Vánoce, jaké jsem zažil v dětství – se sněhem, dětmi s čepicemi a sáňkami… Takové už nikdy nezažiju.“ Zato každoročně slyší ze všech stran svůj poetický text: Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní, po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo Vánoc… Z okruhu Semaforu pochází i první české vánoční album Vánoční pohlednice SaŠ. Vyšlo roku 1967 a najdeme v něm osm písní v podání Jiřího Suchého, Evy Pilarové, Jiřího Grossmanna, Nadi Urbánkové a dalších. Koncem 60. let vznikla i řada vánočních písní ze světa folku (především Ježíšek Jaroslava Hutky, v originálu Donovanova Catch the Wind) a rocku (český Olympic a slovenské Prúdy), ale hlavně asi nejvýznamnější české vánoční album – Vánoce ve zlaté Praze Karla Gotta.

Následující 70. a 80. léta vánočním písním moc nepřála (až na singl Zvon Karla Černocha, Vánoční tajemství Hany Zagorové či duet Michala Tučného a Věry Martinové Strom vánoční). Roku 1982 přidal nové album Bílé Vánoce opět Karel Gott. Momentem zlomu se stal až rok 1989 – štafetu začala Marta Kubišová a Bratři Ebeni s albem Adventní písně, následovalo folkové album Nerez V Betlémě. Své k tématu Vánoc s úspěchem v průběhu dalších let přinesli i Karel Černoch, Helena Vondráčková, Věra Martinová, Jitka Zelenková, Janek Ledecký, Jakub Smolík nebo operní hvězda Štefan Margita se svým velice úspěšným X MAS. Nejprodávanějším vánočním albem posledních let se stalo CD Bílé Vánoce Lucie Bílé, které získalo v roce 2011 Devítinásobnou platinovou desku Supraphonu za 94.000 prodaných CD.

Obrovským vánočním hitem se stala píseň Půlnoční Václava Neckáře, jenž následně v roce 2014 vydal jedno z nejpůsobivějších vánočních alb v novodobé historii české pop music. Nazval ho Mezi svými a producentem byl Dušan Neuwerth. Zní zde historicky první Neckářův duet s Martou Kubišovou v podobě velmi emotivní písně Noc. Vánoce 2017 v hudební nabídce Supraphonu patřili dnes již platinovým deskám Bílé Vánoce Lucie Bílé II., Studna v poušti písničkářky Radůzy. Své posluchače si rovněž nalezla kompilace pro všechny generace posluchačů nazvané Zlaté vánoční album. Obsahuje největší vánoční hity české populární hudby od 60. let do současnosti. Zaznívají zde nesmrtelné písně prověřené časem, které se každoročně stávají hudební kulisou našich Vánoc. A s nimi i novinky posledních let.

Supraphon letos vydal tři vánoční alba. Mezzosopranistka Dagmar Peckové na svém již druhém slavnostním kompletu evropských koled opět zvolila za partnera legendární soubor Musica Bohemica s dirigentem a uměleckým šéfem Jaroslavem Krčkem. Po zlatou deskou již ozdobeném albu Nativitas novinku nazvala Exaltatio. To nejlepší z vánočních koncertních turné Bílé Vánoce Lucie Bílé vychází na CD i LP s příhodným podtitulem „Živák“. A třetí letošní novinka je určena dětem. Jde o audioknihu Večerníček vypráví vánoční pohádky, kde děti uslyší, jak Vánoce slaví Krteček, Rumcajs či třeba i Maxipes Fík.

Ať jsou vám bližší tradiční koledy nebo novější písničky či filmové melodie, prožijte s nimi šťastné, veselé a pohodové Vánoce. V nabídce Supraphonline jich naleznete velké množství, které umožňuje jejich skutečný velkorysý výběr.

KATALOG VÁNOČNÍCH ALB NALEZNETE NA Supraphonline: https://www.supraphonline.cz/vanoce