Životy dětí v rodinách a životy dětí v kojeneckých ústavech jsou v lecčems velmi rozdílné. Barbora Poláková s Danem Bártou, kteří se mimochodem autorsky setkávají vůbec poprvé, spolu natočili píseň, v níž se k dětskému světu citlivě vztahují. Ukolébavkou s videoklipem nazvanou Domů vyjadřují i svá přesvědčení, že stojí za to podporovat pěstounské rodiny, hledat nové pěstouny a dopřát tak dětem z kojeneckých ústavů pevnější citové vazby a prvotní jistoty. Ukolébavka vznikla v rámci kampaně Díky pěstounství, v níž i další osobnosti ukazují, že máminu náruč nic nenahradí. Za kampaní stojí organizace Dobrý start. Na videoklip se můžete podívat zde: http://y2u.be/dXOV7j7J-58
Videoklip v režii Jana Látala vypráví příběh dvou miminek, jejichž první dny, týdny a měsíce na světě se zásadně liší. Zatímco jedno objevuje svět z náruče své rodiny, druhé vidí z postýlky kojeneckého ústavu jen hrací kolotoč a tváře mnoha střídajících se pečovatelek. Příběhy obou dětí se ale v závěru protnou.
„Když si představím, že jediný svět, který znám, je pokoj s dalšíma postýlkama, společná místnost na jídlo a hřiště před domem, přijde mi logické, že vstup do toho druhého světa, musí být šíleně těžký. Napojení na jednoho člověka, na jednu vůni, na jedno místo, může, myslím, dítěti výrazně pomoci v celoživotním pocitu bezpečí, v chápání sebe sama i okolí. Vnímám, že teď není doba, kdy bychom byli obecně schopni se soustředit i na jiná témata než je covid, na druhou stranu, děti se rodí pořád…" říká pětinásobná držitelka Ceny Anděl, která má dosud na svém kontě posluchači i kritikou vřele přijatá dvě řadová alba – eponymní debut (2015) a ZE.MĚ (2018).
„Při vší upřímné úctě ke všem hodným tetám zůstává po startu ‚z kojeňáku‘ v dětské duši nutně zmatek. Takže ten náš kus je vlastně i poklonou těm, kteří mají sílu a odvahu, hm, a nervy, vzít na sebe tu odpovědnost takový zmatek mírnit a rovnat,“ dodává Dan Bárta.
Ukolébavka vznikla v rámci kampaně Díky pěstounství, do které se zapojili také Martha Issová, Marek Taclík, Anna Polívková, Hana Vágnerová, Tomáš a Tamara Klusovi nebo Petra Nesvačilová. Upozorňují, že je potřeba najít nové pěstouny, rozšířit podpůrnou síť pro rodiny a konečně zavřít kojenecké ústavy, v nichž každý rok skončí 1200 dětí.
Kampaň Doma je doma doprovází také fotografie osobností s bodýčky s hashtagem #domajedoma a ilustracemi Elišky Podzimkové a Michala Škapy. Trička a bodýčka si může koupit široká veřejnost a podpořit tak úsilí o proměnu péče o ohrožené děti.
“Všichni víme, jak moc nás rodiče děti potřebují. Miminka v kojeneckých ústavech nejsou jiná. Jejich smutné příběhy jdou změnit, dostat děti z kojeneckých ústavů už se povedlo ve všech sousedních zemích. Pojďme konečně pomoci také dětem u nás,” popisuje Julie Kochová z organizace Dobrý start, která kampaň připravila.
Pro přesměrování podpory z ústavní do rodinné péče mluví jasné argumenty. Například na Slovensku zakázali umisťování malých dětí do ústavů už v roce 2006, stejná pravidla platí také v Rakousku, Polsku, Rumunsku a dalších evropských zemích. Model ústavní péče je vysoce neefektivní a také nesmírně nákladný. Každoročně vydá stát na provoz kojeneckých ústavů a dětských domovů 2,7 miliardy korun. Za stejnou částku by se přitom mohlo podpořit 100 tisíc dětí v rodinách.