ZTRACENÉ A ZNOVU NALEZENÉ NAHRÁVKY JIŘÍHO ŠLITRA

Na podzim roku 1969 se rozhodl Jiří Šlitr vytvořit pro Československou televizi zajímavý neformální pořad s anonymními mladými lidmi. Šlitr seděl u klavíru, hlouček mládeže jej obklopoval a společně velmi otevřeně a neškrobeně rozprávěli a také zpívali písničky z Reduty, Semaforu, Osvobozeného divadla a oblíbené písně Jiřího Šlitra s texty Jiřího Suchého-Hluboká vráska, Černá vrána, Magdaléna a úvodní skladbu, jež dala celému pořadu jméno. Režii měl na starosti Jiří Menzel, spoluautorem byl textař a básník Pavel Kopta.

„Vzniklé dvě půlhodiny, odvysílané až po smrti Jiřího Šlitra, měly u publika mimořádný ohlas. Amatérské zvukové záznamy tohoto Šlitrova televizního vystoupení se pak v letech normalizace staly vzácným pokladem, protože oba pořady televize nejen že nereprízovala, ale přímo smazala. Díky nabídce několika nadšenců a sběratelů – jako první to byl Hyněk Kaněra – se podařilo obě vystoupení zrekonstruovat a skvěle vyčistit,“ doplňuje informace k nově vydávanému titulu producentka Supraphonu Naďa Dvorská.

Letos v únoru jsme si připomenuli 90 let od Šlitrova narození. Před svou předčasnou smrtí o Vánocích roku 1969 se stačil tento mimořádně pozoruhodný člověk nezapomenutelně zapsat do českého uměleckého prostředí. Dalo by se říci, že vynikl takřka v každém oboru, kterému se během života věnoval. A že jich nebylo zrovna málo – působil jako kreslíř, karikaturista, ilustrátor a scénograf, hudebník, skladatel, zpěvák, autor a herec. Poté, co poprvé jako herec a zpěvák vystoupil v pořadu Jonáš a tingltangl, používal své nemotornosti k nesmírně úspěšnému prototypu zasmušilého komika v buřince a šlích. Ve dvojici s Jiřím Suchým stvořili partnerský tým, jenž patří k vrcholům naší divadelní a hudební tvorby minulého století.