Czech Ensemble Baroque s uměleckým vedoucím a dirigentem Romanem Válkem se s úspěchem již třiadvacet let zabývá stylovou interpretací děl starších slohových období v autentické interpretaci na dobové nástroje. Dramaturgie tělesa zasahuje do všech žánrů zejména baroka a klasicismu. Není divu, že po čtyřech úspěšných nahrávkách znovuobjeveného díla Františka Xavera Richtera se pozornost souboru zaměřila k dílu Františka Ignáce Antonína Tůmy, jednoho z českých hudebníků, kteří výrazně ovlivnili evropskou hudbu 18. století. Společně se Zelenkou a Muffatem bývá jmenován mezi nejvýznamnějšími žáky Johanna Josepha Fuxe a stejně jako Jan Dismas Zelenka se pohyboval v nejvyšších patrech politického a společenského života své doby. Ve Vídni se těšil velikému respektu a jeho chrámová díla představovala vzor i pro mladší skladatele včetně Haydna či Mozarta. U vydavatelství Supraphon Czech Ensemble Baroque vydává 15. října 2021 pozoruhodné album s nahrávkou Tůmovy Missa della morte in c a Miserere in c.
Dílo F. I. Tůmy je stejně jako například dílo Bachových synů zcela pevně zakotveno ve vrcholném baroku. V době Tůmovy největší kariéry premiéruje Händel v Dublinu svého Mesiáše a Bach kompletuje svou mši h moll. Po smrti královny vdovy se náš autor pohybuje spíše ve vodách chrámové hudby ve Vídni a finálně odchází do kláštera Geras, kde dotváří svůj osobitý sloh. Je tedy otázkou, do jaké míry je Tůmova hudba spjata s galantním stylem a ostatními vlivy rodícího se klasicismu.
„Tůmovo nejvýznamnější tvůrčí období bylo po smrti Karla VI., konkrétně v letech 1741–1750, kdy byl kapelníkem královny vdovy po Karlu VI. ve Vídni. Jeho sloh je blízký Bachovi co do oduševnělosti hudebních témat. Měl nekonvenční přístup k harmonii a skvělý kontrapunkt. Napadlo mě tedy představit veřejnosti Tůmu v jeho pravém světle – jako skladatele vrcholného baroka, jenž by měl být celosvětově ceněn pro svůj osobitý styl v oblasti chrámové hudby 18. století podobně jako J. D. Zelenka,“ uvedl k nové nahrávce Roman Válek.
Devatenáctiletý Tůma se roku 1723 coby teorbista a gambista patrně účastnil pražské korunovace císaře Karla VI. O devatenáct let později, roku 1742, doprovodil Tůma svým Requiem in c zádušní mši za téhož císaře při příležitosti přenesení jeho ostatků do kapucínské hrobky ve Vídni. Kompozice, jejíž obsazení velikostí odpovídalo významu události (orchestr byl doplněn o cink, dva pozouny, fagot a dvě clariny), znovu zazněla při pohřbu samotné Alžběty Kristýny roku 1750. Tůma se těšil nemalé přízni i u císařovny Marie Terezie a je možné, že Miserere in c vzniklo na její osobní objednávku.
Roman Válek upřesňuje, co bylo na nahrávání Tůmova Requiem nejtěžší: „Museli jsme si uvědomit, že natáčíme a rekonstruujeme hudbu, jejímž zvukovým jádrem byly vždy chrámové varhany. Najít tedy kompromis mezi nástroji colla parte, sólisty a sejmout věrně strukturu favoriti coro versus tutti. A to je opravdu velký oříšek.“
Album s nahrávkami Tůmova Requiem – Missa della morte in c a Miserere in c v podání renomovaného souboru Czech Ensemble Baroque s dirigentem Romanem Válkem a se sopranistkami Markétou Böhmovou, Romanou Kružíkovou, s altistkami Monikou Jägerovou, Lucií Karafiátovou Netušilovou, tenoristou Jakubem Kubínem a basistou Jiřím M. Procházkou vydává Supraphon 15. října 2021 na CD i v digitálních formátech.
MULTILINK: https://lnk.to/TumaRequiem