JIŘÍ SUCHÝ Z TÁBORA

Jiří Suchý z Tábora se vedle herectví a scenáristiky s úspěchem věnuje rozhlasové tvorbě a spolupracuje i s celou řadou vydavatelů audioknih. Již dvakrát byl nominován na prestižní cenu Českého rozhlasu Neviditelný herec.

Supraphon nyní vydává audioknihu, kterou Jiří Suchý z Tábora načetl podle kultovního románu Pavla Frýborta Vekslák, jenž se odehrává v Československu na konci 80. let. Hlavním hrdinou je mladý muž, mající sny a ideály, ale při cestě za nimi se stává obětí vlastních intrik a postupně se namotává do kriminálního podsvětí šmelinářů a překupníků.

U příležitosti vydání této audioknihy jsme Jiřímu Suchému z Tábora položili tři otázky:

Jiří, román Vekslák se odehrává v roce 1988, tedy v roce, kdy jste se narodil! Bylo pro vás asi zvláštní číst o všech těch věcech, které se děly před sametovou revolucí? Co vám v románu přišlo nejvíc absurdní či nepochopitelné?

Právě proto, že jsem se v tom roce narodil, není mi ta doba až tak vzdálená jako například mým dětem. Nicméně absurdní mi samozřejmě přijde všechno – ta potřeba podvádět, krást, aby člověk měl alespoň na něco, co by si přál. A často to byla jediná cesta v žebříčku hodnot. Román Vekslák mě ale strhl především propracovaností psychologické spirály, kdy se z malého neškodného zlodějíčka postupně stává skutečný zločinec.

Několikrát jste byl nominován v prestižní anketě Českého rozhlasu Neviditelný herec, a dokonce jste i rozhlasovou hru napsal. Co máte z tvorby na mikrofon nejraději?

Mikrofon nabízí určitou intimitu hereckých prostředků, blízkost posluchače se pak nedá srovnat s jiným médiem. Jde o přenos z úst rovnou do ucha. Z duše do duše. A navíc bezinfekčně!

Vy sám posloucháte audioknihy?

Když to jde, audioknihu si rád poslechnu. Miluji Kingovo Vykoupení z věznice Shawshank v podání Oldřicha Kaisera. Naše doba si asi žádá interpretování psaného textu. Taková práce se ale nesmí uspěchat a je potřeba mít dobrého režiséra, aby se v záplavě stran jediný čtenář a interpret neztratil a mohl předat autorův fantazijní svět posluchači s maximálním respektem k původně psanému projevu.