LUCIE BÍLÁ - RECITÁL - ROZHOVOR

Název desky je přiléhavý, jen váš hlas a piano. Hledal se dlouho nebo byl na světě hned?
…dlouho jsme nepřemýšleli… Chtěla jsem, aby název hned posluchače navedl, co na albu najdou. Je to studiový záznam našeho společného koncertu s klavíristou a skladatelem Petrem Maláskem. Jezdíme s ním po celé zemi a během několika let jsme jej vypilovali k „dokonalosti“. Dlouho jsem si přála takové album vydat, ale správný čas přišel až teď…

Jak vznikal repertoár CD – do jaké míry jste se na něm podílela vy, do jaké Petr Malásek, do jaké Supraphon?
Petr je můj letitý kamarád, neumím si už své představení bez něj představit. Jsme tak sehraní, že už víme, co každý z nás cítí a potřebuje. Vzájemně se inspirujeme, provokujeme, ale jistíme si i záda. Základ koncertu tvoří klenoty nasbírané na cestě mé kariéry a Petr jim dal pořadí a své aranže. Především vše hraje s takovým citem, že se mi pak zpívá samo…

Asi není náhodou, že další album vydáváte právě u Supraphonu…
U Supraphonu jsme s Petrem Maláskem vydali vánoční album. Tehdy firma nasadila i noční směny, nepodcenila zájem lidí, a tak se prodalo víc jak sto tisíc CD… Už to byl důvod dát Supraphonu do rukou další náš poklad. Recitál bude stejně jako vánoční album nadčasový a bude se při moudrém zacházení firmy prodávat stále. Věřím jim!

A určitě není náhoda, že když jste většinu písní na desku natočila s jedním pianistou, byl to právě Petr Malásek!
Znám několik vynikajících pianistů, ale Petr Malásek je jen jeden! Je pro mne nenahraditelný. Stačí jen přijít na jeviště, zavřít oči a už jsem v pohádkové říši příběhů a emocí, se kterými si umím hrát, jen když mě doprovází právě on…

Na albu vzpomínáte na některé muzikanty a básníky, kteří už mezi námi nejsou. Myslím třeba Karla Svobodu a Pavla Vrbu. Jejich písně vás už asi budou provázet navždy, je to tak?
Měla jsem to štěstí potkat se s Karlem Svobodou a přesto, že jen u jedné písničky, zato tak veliké, že s ní už léta začínám či končím své koncerty. Je to píseň Jsi můj pán… S Pavlem Vrbou jsem měla už větší příležitosti. Natočili jsme spolu nádherné věci, celé vánoční album a naposledy i CD MODI.
Modi je i báseň, kterou nám dal Pavel Vrba jen jako že náhodou a Petr Malásek na ni napsal takovou hudbu, že když jsem slyšela jím nazpívaný demo snímek, tak jsem celou dobu brečela… Je to nejsilnější šanson mého repertoáru. Některá setkání jsou prostě zásadní.

Jediná písnička, která na desce nezní s českým textem, je Summertime; proč?
Zpívám jen česky, ale v tomto případě jsem udělala výjimku. Jde o takovou hlasovou „akrobacii“, že by mi v češtině prostě neprošla… Český jazyk je nádherný a malebný, ale v hudbě se po ní někdy skáče jako po schodech…

Desku s názvem Recitál vydala před lety Hana Hegerová. Myslela jste při práci na albu i na ni?
Hana Hegerová je neuvěřitelná dáma, stačí jen, aby přišla na jeviště a zadívala se do dálky a máte pocit, že už nikoho většího nepotkáte. Myslím na ni často a vážím si jí!

Váš projev na desce je uvolněný, civilní, ohromně uklidňující. Bylo takové i natáčení?
Repertoár je takový a já se mu jen přizpůsobuju. Někdy je písnička naléhavá, některá plná touhy… Jiná je jak klidná řeka a já se nechám nést. Po dlouhé době je album takové, jaká teď doopravdy jsem. Ne vždy se mi má práce s mým životem sešla!

Deska byla prý nahrána za jeden den a v nahrávkách se prý nemuselo prakticky vůbec stříhat…
Popravdě jsme ji nahráli za dvě hodiny. Připomíná mi to můj rozhovor s Pavlem Vrbou: ptala jsem se ho, jak mohl něco tak krásného napsat za dva dny a on mi odpověděl, ale já to nepsal dva dny, ale celý život… A tak je to i s naším koncertem – to co jsme s Petrem Maláskem nahráli ve studiu za dvě hodiny, je naše letitá spolupráce na koncertech.

Zajímavě vypravený je i booklet CD Recitál…
Záleželo mi na tom, jak bude celé album vypadat. Obal a fotografie prodávají to, co je uvnitř, a tak jsem si našla ten nej tým: fotografku Annu Kovačič, vizážistku Katarinu Kmecovou a kadeřníka Zoltana Takacse.

K novému albu v průběhu letošního jara jedete i koncertní turné se stejnojmenným názvem Recitál. Kdy a kde se na vás mohou diváci těšit v nejbližší době?
Myslím, že nejbližší je teď Tábor 21. května, Kutná Hora 29. května. Ale s Recitálem jezdíme s Petrem Maláskem stále, stačí se podívat na oficiální stránky www.luciebila.com a každý, kdo bude chtít, najde si po celý rok všechna města, kde se můžeme potkat… Budu se moc těšit!