GOTT ZPÍVÁ SVOBODU

Jak to všechno začalo

V roce 1968 navázal skladatel Karel Svoboda (1938–2007), premiérově a na objednávku, spolupráci – současně však také, ale to už zcela spontánně – celoživotní přátelství se svým vrstevníkem Karlem Gottem (1939–2019). Vydali se společně do brazilského Rio de Janeira, kde Karel Gott soutěžil s jeho melodií, kterou autor textu Jiří Štaidl (1943–1973) nazval Lady Carneval. Od té doby by bez téhle písně žádný Gottův koncert nebyl kompletní. A kdyby v programu chyběla, návštěvníci by měli oprávněný pocit, že je interpret o něco ošidil. Lady Carneval se dočkala mnoha jazykových verzí, její nahrávky vznikly v Brazílii, Francii, Maďarsku, někdejším Sovětském svazu, Švédsku i Německu a skladba patří mezi nejvýraznější evergreeny české populární hudby poválečného období. Jenom u nás se s původní verzí Karla Gotta prodalo bezmála tři sta tisíc desek (!) a Karel Svoboda se rázem stal jedním z nejvyhledávanějších skladatelů domácí populární hudby.

Jak Lady Carneval vznikla? „Termín odevzdání skladby se neúprosně blížil a my, kteří jsme měli soutěžní píseň napsat, jsme pořád neměli ani notu, ale ani slovo,“ prozradil Karel Svoboda po letech. „Koupili jsme si tedy s Jirkou Štaidlem něco dobrého alkoholu, večer se do písně vrhli a k tomu s chutí popíjeli. V pět ráno jsme ale ještě neměli vůbec nic – a to si měl Karel Gott v devět dopoledne pro hotovou píseň přijet! Najednou ale Jirku napadl slogan a mě k tomu okamžitě naskočila jednoduchá melodie. Hned jsme se do toho pustili – a do Karlova příjezdu naše společné dílko zdárně dokončili“.

Karel Gott: Jak je důležité míti Svobodu

Karel Svoboda složil pro Karla Gotta více než osmdesát písní a bez většiny z nich si repertoár našeho nejpopulárnějšího zpěváka všech dob snad ani neumíme představit. A jak bylo výše řečeno, všechno to začalo před pětapadesáti lety dodnes platným hitem Lady Carneval… Jinými slovy, vůbec první melodií, kterou Svoboda pro Gotta složil. Vznikla v roce 1968 pro světový festival v Rio de Janeiru a do té doby byli vlastně Svoboda s Gottem jeden pro druhého konkurencí. Karel Svoboda totiž patřil ke skupině Mefisto, zatímco Karel Gott do party sourozenců Štaidlových, tedy do okruhu Divadla Apollo. Na nápad, že by to Svoboda s Gottem a Štaidlem měli zkusit společně, přišel Miroslav Galuška (1922–2007), který byl v době Pražského jara ministrem kultury. Když se aktéři dozvěděli, že by měli reprezentovat Československo na hudebním festivalu v Brazílii, přepadla je až neskutečná euforie. Cesta do Brazílie totiž v té době reprezentovala něco naprosto nepředstavitelného! Ale dejme slovo Karlu Gottovi: „O Karlu Svobodovi jsem vždycky mluvil, a vždycky mluvit budu, jako o jednom ze svých pěti životních, doslova osudových přátel. Opravdových, jakých má člověk na rozdíl od stovek známých a kamarádíčků v životě vždycky jenom pár. A to ještě musí mít velké štěstí. Něčím navíc, tedy jakýmsi bonusem k našemu celoživotnímu přátelství, byly společné úspěchy na hudební scéně. A to nejen doma a v německy mluvících zemích, ale také v Brazílii, Řecku, dvakrát v Japonsku…"                                                                                                                       

Zkraje sedmdesátých let dostal Karel Gott pozvání na Festival písní (tak se opravdu jmenoval) do řeckých Atén. Měl jsem to štěstí tam tehdy také být, spolu s Karlem Gottem, Karlem Svobodou, Jiřím Štaidlem, dirigentem Josefem Vobrubou a zástupcem Supraphonu dr. Ladislavem Šípem. Jak na onu soutěž v Aténách vzpomínal Karel Gott? „V krásném přírodním amfiteátru přímo pod Akropolí jsem tehdy soutěžil s písní Hej, hej, baby. Je to typická „svobodovka“, tedy slovansky klenutá, výrazně melodická kantiléna, která se tehdy na jihu Evropy líbila. Ale daleko větší úspěch, než u nás doma měla potom v sousedním Německu. Třeba to bylo i díky šťastnějšímu textu, protože melodie je to opravdu silná. Němci totiž slogan „hej, hej, baby“, tedy víceméně anonymní volání na dívku, zaměnili v textu za odvěkou touhu snad každého člověka alespoň jednou podniknout cestu kolem světa a mít na to v kapse dost peněz. Skladba se v německé verzi jmenuje Einmal um die ganze Welt a na mých koncertech v německy mluvících zemích už roky patří k nejvděčnějším přídavkům, na které se vždycky dostane.“                                                                                                           

Karel Gott, který sám také komponoval, ke skladatelské profesi poznamenal: „Práci skladatelů sleduji prakticky od té doby, co zpívám. Někdy se písnička rodí velice složitě a komplikovaně. Nakonec sice třeba vznikne hezká píseň, ale hit to většinou není. V případě Karla Svobody, který má těch hitů na kontě neuvěřitelné množství, to ale nikdy netrvalo moc dlouho. Připadá mi, že se jeho písně rodily velmi rychle. A nejde jenom o Lady Carneval, kterou zpívám dodnes a je velkým pojmem, neodmyslitelně spjatým s mojí kariérou i životem. Už léta patří mezi jasné finálové písně mých koncertů doma i ve světě... V Německu nahrávám a vystupuji už od konce šedesátých let a určitě není náhoda, že hned tři doslova kultovní písně, bez kterých se neobejde žádný z mých koncertů a zpívá je se mnou celý sál, složil právě Karel Svoboda. Lady Carneval, Einmal um die ganze Welt a samozřejmě Biene Maja, Včelka Mája! Ta je v Německu, co se mého repertoáru týče, absolutní číslo 1! Jde o bezkonkurenčně nejvděčnější přídavek mých tamních koncertů. Mája se stala takovým kultem, že ji se mnou prozpěvují i velké sportovní haly. A u benzinové pumpy, když se tam zrovna potkáme, třeba také dlouhovlasí, respekt i hrůzu budící motorkáři v kožených kombinézách a na nadupaných harleyích… S oblibou vždycky říkám: Jak je důležité míti Svobodu!"    

Ukázka textu z bookletu 3CD „Láska bláznivá / Karel Gott zpívá Karla Svobodu“, které sestavil a text napsal Miloš SKALKA / na jaře 2023

MULTILINK K ALBU: https://karelgott.lnk.to/LaskaBlaznivaID