Vydavatelství Supraphon se připojuje k oslavám 200. výročí narození Bedřicha Smetany mimořádným edičním počinem, který prostřednictvím vybraných nahrávek připomíná Smetanovu kompletní operní tvorbu. V bohatém archivu Supraphonu je uložena řada pozoruhodných smetanovských záznamů, z nichž některé se v průběhu minulých desetiletí staly legendárními a v mnoha ohledech referenčními. Patří k tomu nejlepšímu, co u nás bylo natočeno, jsou to ony pomyslné audio poklady, jež zdobí sbírku nejednoho příznivce české hudby. Poprvé a naposledy byly Smetanovy opery jako celek publikovány před čtyřiceti lety na LP deskách v rámci čtyřdílného rozsáhlého projektu Smetanova souborného díla, vydaného k Roku české hudby v roce 1984. Nyní poprvé komplet Smetanových oper vychází v luxusním limitovaném 17CD boxu, který obsahuje sedm samostatně balených 2CD plus jedno 3CD s podrobnými informacemi k jednotlivým operám, čtyřicetistránkový booklet se souhrnnou studií, bohatou fotodokumentaci a odkaz na libreto ke stažení v českém a anglickém jazyce. Nově digitálně přepsané a remasterované nahrávky věrně zachycují zvuk české smetanovské tradice. Zároveň jsou nahrávky dostupné digitálně v Hi-Res kvalitě.
Rok české hudby 2024 se pro Supraphon stal impulzem k detailní revizi smetanovského operního odkazu a k následné přípravě 17CD boxu zahrnujícího všechna Smetanova dokončená operní díla včetně jednoho, které zůstalo pouhým fragmentem. Kritériem pro výběr nahrávek byla především jejich umělecká a technická kvalita a také fakt, že některé z nich už nejsou v současné době na českém ani mezinárodním trhu fyzicky dostupné. Svou roli zde sehrála i vyváženost pěveckého obsazení. Poválečná smetanovská interpretační tradice totiž představovala jeden z hnacích motorů české kultury a byli pro ni také k dispozici pěvci, z nichž mnozí zůstali ve svých smetanovských kreacích dodnes nepřekonáni. Jejich umění bylo spjato s Národním divadlem v Praze.
Osm skladatelových dokončených jevištních děl bylo v minulosti přirozenou součástí repertoáru Národního divadla a bylo o ně pečováno s pověstnou precizností, pokorou, citem, a především s respektem vůči jejich stvořiteli. Na nahrávkách výsledného kompletu, se kterým Supraphon přichází nyní, je to velmi výrazně slyšitelné. Je zde zaznamenán specifický zvuk orchestru Národního divadla, jehož hru formovali skvělí dirigenti, z nichž někteří jsou s odstupem času vnímáni jako opravdoví smetanovští specialisté. Jde o Zdeňka Chalabalu (Čertova stěna, 1963), Jaroslava Krombholce (Dalibor, 1968) a Zdeňka Košlera (Tajemství, Libuše a fragment Violy, 1983). Osobní zaujetí pro danou partituru je charakteristické také pro dirigenty Jana Husa Tichého (Braniboři v Čechách, 1964) a také Františka Jílka (Dvě vdovy, 1976). Tyto snímky je zde navíc možné postavit do konfrontace se záznamy, v nichž účinkují orchestr Janáčkovy opery v Brně (Hubička, 1980) pod taktovkou Františka Vajnara a Česká filharmonie (Prodaná nevěsta, 1982), kterou řídí Zdeněk Košler. Oba tyto záznamy se vyznačují zvukovou kultivovaností a leskem.
Při poslechu všech těchto nahrávek si můžeme vytvořit komplexní obraz smetanovské interpretace doby, ve které se střídaly pěvecké generace. V nahrávce Čertovy stěny ještě slyšíme v úloze Voka Vítkovice barytonistu Václava Bednáře, který byl jedním z nejlepších smetanovských interpretů poválečné éry Národního divadla. Spolu s ním zde účinkují sopranistky Milada Šubrtová jako Hedvika a Libuše Domanínská jako Katuška, obě ve své době nepostradatelné opory naší první scény. Je zde ale zachycen také předčasně zesnulý basbarytonista Ladislav Mráz, jehož interpretace ďábelského Raracha nebyla dodnes překonána. V nahrávce Braniborů v Čechách můžeme obdivovat umění basisty Eduarda Hakena nebo tenoristy Iva Žídka, v Daliborovi se v titulní úloze zaskvěl „brněnský“ tenorista Vilém Přibyl po boku sopranistek Naděždy Kniplové a Hany Svobodové-Janků, které interpretují party Milady a Jitky. Dvěma vdovami jsou sopranistky Naďa Šormová a Marcela Machotková, ve snímku Tajemství poté dominuje výkon barytonisty Václava Zítka v roli Kaliny. Téhož pěvce můžeme slyšet jako Tomše v nahrávce Hubičky, a především jako Přemysla v Libuši v LIVE záznamu ze slavnostní premiéry ke znovuotevření pražského Národního divadla. Titulní roli tehdy – v jednom jediném večeru – vytvořila sopranistka Gabriela Beňačková a její Libuše se stala legendou, ikonickou interpretací 80. let. A tato pěvkyně figuruje také na nahrávce Prodané nevěsty jako Mařenka po boku tenoristy Petera Dvorského (nahrávka získala v roce 1983 ocenění: Deutschen Schallplattenpreis).
Nový 17CD box obsahuje osm samostatně balených oper s podrobnými informacemi a fotografiemi, booklet se souhrnnou studií a odkazy na libreta ke stažení v českém a anglickém jazyce. Všechny nahrávky jsou nově remasterované, přičemž věrně zachycují zvuk české smetanovské tradice i při digitálním poslechu v Hi-Res kvalitě.