„BENDOVA HUDBA KOUZLÍ NAKAŽLIVOU RADOST,“

Jiří Antonín Benda své nejlepší roky strávil v berlínské dvorní kapele krále Fridricha II. a na pozici dvorního kapelníka v Gotě. A přece byla jeho tvorba pevnou součástí pražské hudební krajiny osmnáctého století. Byly zde uváděny jeho singspiely, hojně byly nakupovány tisky s Bendovými skladbami. Benda proslul především na poli melodramu a singspielu; jejich zcela nová a překvapivá působivost okouzlila i mladého Mozarta. Na Bendovu klavírní tvorbu měl největší vliv jeho berlínský kolega Carl Philipp Emanuel Bach. První z šesti svazků Bendovy „Sbírky“ vyšel roku 1780. Kromě sonát a sonatin pro klavír obsahovaly árie z chrámových děl, sonáty pro více nástrojů a písně. Sbírka měla zcela ojedinělý úspěch a v počtu odběratelů jednoznačně předstihla podobně koncipovanou sbírku sonát C. Ph. E. Bacha, jež začala vycházet jen o rok dříve. Bendova hudba je okouzlující – ve své prostotě, strhující výrazovosti, galantnosti a vtipu.

Interpretky nové nahrávky – cembalistka Edita Keglerová, sopranistka Ivana Bilej Brouková a houslistka Helena Zemanová si Bendův hudební svět zamilovaly a se vší svou bohatou interpretační zkušeností se jim daří dokázat, že je to kouzlo nakažlivé.

U příležitosti vydání nového alba jsme se Edity Keglerové zeptali:

Čím je pro Vás Bendova hudba, kterou jste nyní nahrála pro album vydávané Supraphonem?

Bendova hudba, to je radost! Je to hudba nesmírně barevná, plná citových zvratů /podle Empfindsemkeit, citového slohu/ a je plná vtipu. Jiří Antonín Benda byl člověk s velkým smyslem pro humor a tím je mi jeho osobnost a tvorba velice blízká. Je to také dvanáct let mého života. Díly Jiřího Antonína Bendy jsem se začala detailně zabývat už při doktorském studiu na AMU a to konkrétně jeho koncertantní tvorbou.

Co vás při nahrávání CD překvapilo?

Velmi pozitivní bylo složení týmu, který se na vzniku nahrávky podílel. Jak kolegové interpreti, tak všichni ostatní. Byli jsme takzvaně naladěni na stejnou vlnu a panovala mezi námi naprostá pohoda, klid a dobrá nálada. Natáčení probíhalo na zámku v Jičíně. Prostor Porotního sálu má naprosto skvělou inspirativní akustiku, která ještě pomohla podtrhnout naše výkony. Jiří Antonín Benda v Jičíně jeden čas dokonce studoval a tak jsme měli pocit, jakoby jeho duch byl s námi přítomen (smích). Velmi mě také bavila badatelská práce spojená s hledáním notových materiálů. Asi nejtěžší bylo tento projekt ukončit. Byl rozpracován už v roce 2012 a od té doby, jsme byly s kolegyní Broukovou nuceny, různými okolnostmi, koncepci nahrávky a projektu několikrát přepracovat, ale výsledek se nakonec dostavil. Jsem ráda, že jsme vytrvaly.

Jaké máte aktuální koncertní plány?

S kolegyní Bilej Broukovou budeme mít koncert v Regensburgu právě s tímto Bendovským programem. S kolegyní flétnistkou Julií Branou připravujeme komorní koncerty k výročí J. S. Bacha. Se soubory Hypochondria , Pražský barokním souborem a Baroco Sempre Giovane vystoupím jako sólistka při uvedení cembalových koncertů Jiřího Antonína Bendy. Jde o koncerty k jeho letošnímu výročí z cyklu staré hudby – jeden se uskuteční v kostele sv. Šimona a Judy (FOK) a druhý koncert bude pořádaný Klubem přátel Pražského jara v kostele sv. Vavřince. V prosinci mě čeká turné po Japonsku s Pražským barokním souborem.