HANA HEGEROVÁ OSLAVÍ V ŘÍJNU 85. NAROZENINY

Zahraniční kritici ji nazývali „dámou šansonu“, „Piaf z Prahy“ nebo také „šansoniérkou se slovanskou duší“. Široké publikum i odbornou kritiku zaujala především schopností vybírat si do svého repertoáru kvalitní písně s obsahem, které dokázala jedinečně a neopakovatelně interpretovat. Hana Hegerová 20. října 2016 oslaví pětaosmdesátiny. Supraphon k této příležitosti vydává výpravný 10CD-box, jenž shrnuje na osmi CD její českou albovou tvorbu od roku 1966, doplněnou o dva premiérové disky, které obsahují německou koncertní nahrávku s verzemi písní dosud neslyšenými, a výběr singlů a EP desek z šedesátých let. Titul vydává Supraphon 7. října pod příznačným názvem Cesta a s upřesňujícím podtitulem Písně z let 1966 až 2016. Tento komplet deseti CD je více než jen krásnou vzpomínkou. Je plný znamenité muziky, jejíž platnost není časově ohraničena.

Celkem osm řadových alb v novém kompletu Hana Hegerová – Cesta/ Písně z let 1966–2016 připomíná velkou domácí kariéru zpěvačky, která změnila populární hudbu v umění. Od semaforských dob po závěrečnou studiovou práci je to sestava skladeb, vzdálených časté trivialitě tohoto oboru. K albovým záznamům z pěti dekád jsou nově přidána dvě CD v úloze mnohem významnější než jen bonusové. Dokumentem o podobě zahraničních koncertních vystoupení Hany Hegerové je premiérově zpřístupněný záznam koncertu z roku 1994 v Reniten­ztheater ve Stuttgartu. Zachycuje zpěvačku ve výtečné formě, kterou doprovází dokonale sehrané duo klavíristy Petra Maláska a kontrabasisty Roberta Balzara. Komunikace s publikem v několika písňových jazycích a podíl českého repertoáru dokazují mezinárodní univerzálnost Hegerové i její mimořádný úspěch u zahraničního publika, který není u našich zpěváků populární hudby až tak obvyklý.

Desátým diskem, který doplňuje nový komplet Cesta, je speciální kompilace sestavená především ze singlových nahrávek z let 1960 až 1969. Vedle klasických semaforských písní tu jsou i ty se Smetáčkovci, z Bratislavské lyry a i jiné, mírně pozapomenuté či raritní nahrávky. 10CD-box doprovází booklet s vybranými fotografiemi a dobovými texty z obalů alb.

VIDEO TEASER: https://youtu.be/PpJrmza__9U

Hana Hegerová své pětaosmdesátiny oslaví 20. října a právě na tento den přichystala pražská Viola jedinečný večer, k němuž ředitel divadla Robert Tamchyna poznamenal: „Nový 10CD box Supraphonu bude vítaným doplněním již vyprodaného večera věnovaného naší nejvýznamnější šansoniérce. V rámci programu Večer pro Hanu Hegerovou povedou rozhovory její kolegové a přátelé: Jiřina Fikejzová, Pavlína Filipovská, Jaroslava Panýrková, Jiří Suchý, Václav Větvička, Fero Fenič, Václav Kopta a klavíristé Milan Dvořák a Petr Malásek. Program doplní i audiovizuální ukázky a telefonické gratulace s dalšími hosty a oslavenkyní.“

DIVADLO VIOLA: mailto:http://www.divadloviola.cz/index.php?…

STRUČNÁ BIOGRAFIE HANY HEGEROVÉ

První dáma českého šansonu Hana Hegerová vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková se na-rodila 20. 10. 1931 v Bratislavě. Po absolvování bratislavské konzervatoře nastoupila do divadla v Žilině. V roce 1954 hrála ve filmu Frona, později také například ve filmech Konkurs, Naděje a ve slavných hudebních filmech Kdyby tisíc klarinetů či Dobře placená procházka. V roce 1958 uspěla v konkurzu do pražského Rokoka a v letech 1961–1966 byla členkou divadla Semafor. Na tuto dobu vzpomíná dnes nejraději, stejně jako na svá vystoupení v pařížské Olympii a na světové výstavě v Montrealu.

Hana Hegerová vedle svých tuzemských koncertů často vystupovala i v německy mluvících zemích. V Německu také vydala několik alb u společnosti Decca a Philips. U vydavatelství Supraphon začala nahrávat v roce 1964. Celkem vydala patnáct řadových a výběrových alb. V průběhu čtyřiceti sed-mi let získala pět Zlatých a čtyři Platinové desky Supraphonu. V roce 1974 jí Francouzská akademie udělila titul Chevalier de l’Ordre pour le Mérite de l’Education Artistique. V letech 1977–1981 ji postihly zákazy, kdy v zahraničí nesměla vystupovat vůbec. Akademie populární hudby ji v roce 2000 zapsala do Síně slávy. V roce 2002 dostala od prezidenta Havla medaili Za zásluhy. V roce 2010, po třiadvacetileté pauze, natočila novinkové album Mlýnské kolo v srdci mém, které se stalo jedním z nejprodávanějších českých alb vydaných v novém miléniu. V srpnu 2011 definitivně ukon-čila pěveckou kariéru a v tomto roce také převzala Diamantovou desku Supraphonu za 1 500 800 prodaných zvukových nosičů. V dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. Z rukou francouzského velvyslance Pierra Lévyho řád převzal v zastoupení její vnuk. Podle velvyslancova vyjádření byl zpěvačce udělen za významné přispění k propagaci francouzského šan-sonu a francouzské kultury obecně. V říjnu 2014 jí prezident České republiky udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Slovenský prezident Andrej Kiska jí v lednu 2016 na Bratislavském hra-dě udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.