Antonín Dvořák: Komorní dílo II

Klavírní tria (B dur op. 21, g moll op. 26, f moll op. 65, Dumky op. 90), smyčcová tria (Drobnosti op. 75a, Gavota, Tercet op. 74), Dva valčíky op. 54, Maličkosti op. 47, Serenáda pro flétnu, housle, violu a triangl, skladby pro housle a klavír (Balada op. 15/I, Mazurek op. 49, Romance op. 11, Capriccio, Nokturno op. 40, Romantické kusy op. 75, Slovanský tanec č. 2 op. 46/2, Sonáta op. 57, Sonatina op. 100), skladby pro violoncello a klavír (Klid op. 68/5, Polonéza A dur, Rondo op. 94, Slovanské tance č. 3 a 8 op. 46), skladby pro klavírní duo (Slovanské tance opp 46 a 72, Legendy op. 59, Ze Šumavy op. 68)

Guarneri Trio Prague, Josef Suk, Pavel Šporcl – housle, Michal Kaňka – violoncello, Josef Hála, Alfréd Holeček, Igor a Renata Ardaševovi – klavír ad.

Šestý díl „barevné řady“ mapující Dvořákovo dílo ve stěžejních supraphonských nahrávkách navazuje na dva díly s komorní hudbou (SU 3815–2, SU 3921–2) a na klavírní dílo (SU 4018–2). Tato krabička v rámci řady uzavírá celé Dvořákovo instrumentální dílo.
Vedle sebe tu zaznívají téměř neznámé rané skladby (Serenáda), vrcholná díla zralého skladatele (Dumky, Rondo a Klid) i mistrovské miniatury – technicky nenáročné, přesto tak okouzlující svou invencí a půvabem (Maličkosti, Romantické kusy, Sonatina). Dvořák reflektoval i dobovou módu čtyřruční hry na klavír; některé zásadní cykly známé dnes v orchestrální podobě vznikly nejdříve právě ve verzi pro klavírní duo (obě řady Slovanských tanců, Legendy).

Renomované soubory a hudebníci stojící za těmito nahrávkami (Josef Suk, Guarneri Trio, Panochovo kvarteto, Pavel Šporcl, Jiří Bárta ad.) jsou po právu považováni za nositele výrazné dvořákovské tradice.