DIVOKEJ BILL: "15"

Šesté studiové album kapely vychází v patnáctém roce její existence! Po čtyřech letech od minulé „Mlsné“ je tu jedenáct písniček v úspěšném stylu Divokýho Billa, ale také v dobrém slova smyslu dospělejších a zvukově dotaženějších. Stále však mají tradiční poznávací znamení v podobě akordické přehlednosti: i tohle album si můžete vlastnoručně přehrát u táboráku. A texty? „Láska, smrt, chlast, tráva, motorky. Prostě témata ze života,“ konstatuje zpěvák Vašek Bláha.

Fanoušci rozhodně nebudou ochuzeni o typicky billovskou jízdu kytar, houslí, harmoniky, banja, bicích a mnohamužných zpěvů. Takovým songem je třeba první singlové Vstávej, šlapací popěvek s velmi rychlým účinkem. Na té vážnější straně alba je pak třeba mimořádně silný Dolsin, jeden z nejtypičtějších songů pro DB model 2013: „Trochu jsme si posteskli nad tím, jak čas letí. Je to o stárnutí.“

Na pódiu velmi rozjetá, občas polonahá a vhodně hulákacími refrény vybavená parta naštěstí nezůstala u hopsání. Když je nálada, tak se skáče, ale často je to v životě o dost složitější – u muzikantů i jejich obdivovatelů. Nevěříte? Tak se prohlédněte v zrcátkovém obalu, prolistujte si bookletovou občanku kapely – a hlavně poslouchejte. V hudební produkci Pavla Karlíka (studio Sono) totiž vzniklo album plné dobře dávkované energie i stejně funkční nostalgie. Tenhle Bill je pořád Divokej, právě tak, jak divocí jsou Vašek Bláha, Adam Karlík, Roman Procházka, Štěpán Karbulka, Miloš „Jurda“ Jurač, Martin „Pecan“ Pecka, Honza „Jack“ Bártl a Marek Žežulka. A oni pořád jsou.