Píseň Pejsku můj zpívá František Blahník a Eda Gratz, píseň Je to kůň, je to vůl, je to kráva zpívá Ferenc Futurista
Režie mluveného slova Dimitrij Dudík
Když Jaroslav Hašek nemohl najít místo jako literát-humorista, stal se redaktorem časopisu Svět zvířat. Náhle byl kynologem i zoologem, jehož novinová rubrika přinášela čtenářům každý den informace o nejrůznějších zvířecích druzích. Haškova fantazie a hravost se však okamžitě projevila, takže si řadu zvířat vymýšlel a s chutí mystifikoval odbornou veřejnost. Následovala ovšem výpověď z redakce a Hašek znovu řešil svou existenci.
Založil tedy vlastní obchod se zvířaty, honosně nazvaný Kynologický ústav. Najal si sluhu Čížka (předobraz Švejka), který byl nejen zkušený zloděj psů, ale i velký vypravěč. Humorné příhody, jež se Čížkovi dějí při jeho výpravách za obstaráváním psů v povídce Můj obchod se psy, jsou téměř opsány ze skutečnosti. Radko Pytlík, znalec Haškova díla a autor doslovu k této audioknize, píše, že jde v podstatě o „literaturu faktu“. Ve druhé groteskní povídce našeho výběru, ve vyprávění o psohlavém paviánovi Julče, Haškův zvířecí humor exceluje katastrofickým výčtem všeho, co mu byl pavián Julča schopen provést. Autor se dovedl vciťovat do zvířecího světa, porovnával jejich svět se světem lidí a v naivní čistotě zvířat hledal odlesk lidského chování.
Vojtěch Dyk čte humorný text s brilantní ironií a pochopením pro vrcholnou grotesknost příběhů, zároveň se svěžím zaujetím čtenáře, kterého text baví a rozesmává. Četbu rámují dvě hospodské písně o zvířatech z 30. let.