Miloslav Šimek (7.3.1940 - 16. 2. 2004) a Jiří Grossmann (20.7.1941 - 5.12.1971) se nejprve představili svému generačnímu publiku v Karkulce (v Karlínském kulturním kabaretu). Patřili také k zakladatelům Divadelního klubu Olympik, který sídlil v místě dnešní Ypsilonky ve Spálené ulici.
Během služby v armádě se cesty obou autorů rozešly, mezi armádní umělce se dostal jen Grossmann, Šimek sloužil u spojařů. Po absolvování vojny se zase dali dohromady (Grossmannovi vojenští lékaři diagnostikovali leukemii). V roce 1967 se tato dvojice, vyznávající recesi, parodii a někdy až velmi černý humor, dočkala pozvání do Semaforu. Uvedli se parodií na školní akademie- nazvanou: Besídka zvláštní školy.
Později uvedli řadu úspěšných premiér: několik dalších Besídek, čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy v "besídkách" dospěli až do polohy drsné politické satiry. S ní skončili na podzim 1970, když pak přešli z přímočarých ataků na narážky, dvojsmysly a také na zcela apolitický humor. Tomu se Šimek věnoval i po Grossmannově smrti.
V Semaforu našel Šimek nové herecké partnery - Luďka Sobotu a Petra Nárožného, se kterými například úspěšně pokračoval v tradici Návštěvních dnů. Partnera pro psaní povídek (které byly v době spolupráce s Grossmannem jedním z vrcholů tvorby) ale nalezl až v polovině 80. let, kdy se dal dohromady s Jiřím Krampolem. Z jejich spolupráce vyšly například knihy Vlaková souprava pro třetí tisíciletí nebo Besídka bývalých žáků zvláštní školy.
Po listopadu 1989 opustil Miloslav Šimek semaforskou jistotu a v prostorách kina Jalta na Václavském náměstí založil vlastní divadlo, nazvané po jeho někdejším partnerovi Divadlo Jiřího Grossmanna. Vrátil se také k politické satiře, do dění na politické scéně se trefoval nejprve na rozhlasových vlnách, od roku 1995 se začal objevovat i na televizní obrazovce v pořadu S politiky netančím. Pro něj našel svou poslední jevištní partnerku v bývalé moderátorce pořadu Co týden dal Zuzaně Bubílkové.
- Podle vzpomínek přátel měl Jiří Grossmann vedle vrozeného smyslu pro humor i mnohá další nadání, snadno se učil jazyky, bravurně zvládal matematické příklady, vášnivě rád luštil křížovky......miloval country hudbu a byl to duší i tělem optimista a romantik, který věřil, že humor a poezie dokáží prodloužit lidem život a dělají ho šťastnějším.....když Jiří Grossmann zemřel 5. prosince 1971, bylo mu teprve třicet let!
- Miloslav (odmala zvaný Slávek) Šimek se narodil v rodině básníka Rudolfa Šimka. Od dětství s oblibou poslouchal desky s Voskovcem a Werichem, už ve dvaceti se s kamarády vsadil, že napíše komické pásmo. A také to dokázal!
- V roce 1996 předal Supraphon Divadlu Jiřího Grossmanna Platinovou desku za 1.800.000 prodaných: LP, MC, CD - s nahrávkami J. Grossmanna a M. Šimka - a to od roku 1965 do roku 1996.
- V říjnu 2004 vydal Supraphon DVD: Šimek & Grossmann I. – Návštěvní dny; Hop dva tři (SU 7061-9), které během jednoho měsíce prodejů získalo statut (podle pravidel IFPI-ČR) Platinové desky!