DAVID EBEN

Hudba znějící na pražské univerzitě podle pramenů z poloviny 15. století, po odeznění husitských válek a obnově univerzity. Nové album Septem dies mezinárodně renomovaného souboru Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem zprostředkovává pestrý obraz liturgické hudby, duchovní tvorby mladých kleriků i hudby zábavné a její roli v životě studentů. Zahrnuje gregoriánský chorál, anonymní tvorbu i skladby Bernarda de Cluny, Petra Wilhelmi de Grudencz a Antonia da Cividale. Těsně po vydání alba si povídáme s Davidem Ebenem.

Můžete nám prozradit víc o genezi nového alba?

Tentokrát jsme se rozhodli pojmout nové album trochu jinak. Není to jen „obyčejné“ CD, ale je to tak trochu i knížka. Jsou to dva svébytné produkty – rozsáhlá textová příloha, která shrnuje celé téma alba, a vedle toho samozřejmě hudební CD. Jedná se tedy o kolektivní dílo, za nímž stojí vedle našeho souboru i celý kolektiv kolegů muzikologů.

Dramaturgie alba se zabývá hudbou na pražské univerzitě, vy sám jste profesorem v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předpokládám, že je to pro vás i otázka osobní roviny?

Přiznám se, že je to pro mě srdeční záležitost. Jedním z hlavních poselství, které jsem chtěl tímto projektem sdělit, je fakt, že studenti na univerzitě zpívali, a to v každodenním provozu. To si myslím, že není tolik známé. Společenství studentů a profesorů bylo také církevním společenstvím, můžeme říct komunitou. Zněla tam liturgická hudba, chorál. Kromě toho se konala neformální setkání, a tam zněla možná i hudba světská.

Co si můžeme představit pod názvem alba „Sedm dní na univerzitě“?

Na začátku celého projektu stál můj bývalý doktorand Jan Ciglbauer, který začal zpracovávat dosud neznámý středověký repertoár poetických písní, a právě tyto písně měly blízký vztah k univerzitě. Klíčovým dokumentem byla „statuta“ jedné z univerzitních kolejí, která popisují, jaké liturgické povinnosti museli studenti té dané koleje absolvovat. A podle toho se nám podařilo rekonstruovat liturgický týden, kdy každý den v týdnu měl své téma. Rád bych zmínil ještě kolegyni Lenku Hlávkovou, která převzala zejména vícehlasý repertoár.

Na albu společně s vámi vystupuje i jeden zajímavý host. Můžete nám ho představit blíže?

Jde o vynikající interpretku středověké hudby Corinu Marti, která je hráčkou na zobcové flétny a na klávesový nástroj clavicimbalum, což je vlastně takový středověký předchůdce cembala. Opět se nám to hodilo do koncepce alba. Je zajímavé, že na univerzitách se na dechové nástroje v té době dívali trochu nevraživě. Klávesové nástroje byly přijaty, a my jsme tak byli rádi, že Corina Marti přijala pozvání ke spolupráci.

Mohou se vaši příznivci a posluchači těšit na nějaké koncertní provedení tohoto programu?

Těch plánů na koncerty byla celá řada a těšili jsme se na mnoho míst. Bohužel vzhledem k pandemii jsme museli hodně koncertů přeložit.