JAN WERICH

Po čtyřech desetiletích od smrti jedné z největších legend českého divadla Jana Wericha vznikl jeho první velký filmový dokumentární portrét. Dokument s názvem Jan Werich: Když už člověk jednou je přináší strhující životní příběh této herecké legendy. Svobodné myšlení v nesvobodné společnosti přinášelo Werichovi mnoho úskalí a tato myšlenka prochází celým filmem. Stejně jako snaha tvůrců přiblížit fenomén chytrého humoru, který je Werichovu vyjadřování připisován. Film mapuje klíčové okamžiky života Jana Wericha, vznik Osvobozeného divadla, jeho boj proti fašismu, dramatický útěk před nacisty, působení ve Spojených státech, rozčarování po návratu do Československa i spolupráci s novým režimem. Snímek přináší málo známá fakta o jeho dramatickém útěku do Rakouska nebo o jeho druhé emigraci do USA. Po definitivním návratu domů Jan Werich odmítl spolupracovat s husákovským režimem, zmizel z televizních obrazovek, nesměl hrát ani psát. Pro národ se tak stal symbolem vzdoru a nesouhlasu s okupací sovětskými vojsky. Přesto byl obklopen přáteli, které sledovala a evidovala StB…

Životem a tvorbou Jana Wericha provází Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák, Werichova vnučka Fanča, Jiřina Bohdalová, Vladimír Just, Pavel Taussig či kamarádka Werichovy dcery Eva Tůmová. Film zavede diváky také do Werichova domu na Kampě, na jeho chalupu ve Velharticích, která se stala jeho druhým domovem, nebo do řady divadel, kde Werich působil. Kromě mnoha ukázek z filmů a televizních her divák uvidí Jana Wericha v unikátních sekvencích z natáčení Císařova pekaře anebo z filmu Až přijde kocour.

„Nevyhnuli jsme se ani otázce celoživotního přátelství s Jiřím Voskovcem, které bylo narušeno realizací filmu Císařův pekař a Pekařův císař, kdy se Jan Werich bez souhlasu Voskovce vrátil k tématu Golema, jež spolu zpracovávali už před válkou. Premiéry Císařova pekaře v New Yorku se Voskovec nezúčastnil, ačkoli v NYC žil a vnímal to jako zradu. Pak ale přátelství obnovili a pravidelně si psali dlouhé dopisy. Úryvky z některých dopisů ve filmu citujeme,“ vysvětlil spoluautor a spolurežisér filmu Martin Slunečko.

Film se zaměřuje i na jeho rozhodnutí znovuotevřít uprostřed 50. let své divadlo s novým partnerem Miroslavem Horníčkem. Jiří Suchý vzpomíná na svou první návštěvu představení Pěst na oko, která změnila jeho dosavadní život. Tvrdí, že bez Voskovce a Wericha by nevznikl Semafor. Počátkem 60. let se pak Suchý stal Werichovým přítelem a důvěrníkem. V Malostranské besedě vzpomíná Zdeněk Svěrák na Werichovu návštěvu Divadla Járy Cimrmana. Podělí se o Werichovy připomínky a citace, které si po tomto setkání zapsal do školního sešitu. Jiřina Bohdalová připomene, jak ji Werich nabídl angažmá ve svém divadle a jak vznikaly slavné forbíny s Miroslavem Horníčkem. František Cinger, který napsal několik knih o Voskovci a Werichovi, přiblíží situaci kolem Anticharty. Divadelní historik Vladimír Just připomene poslední veřejné vystoupení Wericha v dubnu 1977, jeho poslední forbínu, která proběhla v Lucerně při příležitosti 50. výročí premiéry Vest Pocket Revue. Jan Werich tam sklidil několikaminutový potlesk a viděl, že na něj lidé nezapomněli. Eva Tůmová, kamarádka a spolužačka dcery Jany, dá nahlédnout do domácnosti Jana Wericha ve smutných 70. letech.

Dokument odhalí zákulisí vzniku kultovních filmů jako Císařův pekař a Pekařův císař nebo pohádky Byl jednou jeden král. Jiřina Bohdalová vzpomíná na Werichův zdravotní stav, který se zhoršoval už od začátku 60. let. Werich tehdy úspěšně bojoval s rakovinou hrtanu a jen díky tomu, že odmítl operaci, neztratil hlas. Vzhledem k léčbě se ale muselo o celý rok odložit natáčení filmu Až přijde kocour. Na hereckém výkonu Jana Wericha to však není poznat. „Překvapí, že Werich hrál i v zahraničních filmech, například postavu Göringa v sovětském tendenčním filmu Pád Berlína anebo po boku Anthony Quinna ve filmu Pětadvacátá hodina. Měl být také protihráčem Jamese Bonda, po čtrnácti dnech zkoušek nakonec ale z natáčení sešlo, stejně jako z několika dalších filmových rolí. S kamerou se nám podařilo nahlédnout do originálů scénářů filmu Falstaff, který Werich připravoval několik let a ve kterém měl hrát i Jiří Voskovec,“ dodal spolurežisér filmu Miloslav Šmídmajer. Podrobněji Werichovu filmovou kariéru přiblíží Pavel Taussig.

Za dokumentem stojí zkušená dvojice tvůrců – Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer, kteří před dvěma lety natočili pro Českou televizi úspěšný dokument o Miroslavu Horníčkovi nazvaný Miroslav Horníček: Humor není žádná sranda. Na portálu csfd.cz je hodnocen 92 %. (zdroj: Totalfilm.cz)

Za období posledních desetiletí vydal Supraphonu ze svého archivu, doplněno některými unikáty i z archivu Českého rozhlasu více než pětadvacet titulů, čítajících 66 CD. Katalog nahrávek Jana Wericha včetně nového velkého kompletu „Jan Werich – suma sumárum“ najdete na Supraphonline: https://www.supraphonline.cz/…0-jan-werich