1. Československý beatový festival
Mezi 20. a 22. prosincem 1967 proběhl v pražské Lucerně 1. Československý beatový festival. Bylo to vyvrcholení mnoha snah zoficiálnit naší rockovou scénu, zastřešit ji a ukázat to, co je z ní opravdu nejlepší. Svou roli tu sehrál i dobrý úmysl rock propagovat. Tajemník festivalu Miloslav Langer uvedl v Beat Festival Expressu, že tu mj. „vyvstala zákonitá nutnost nějakého podobného podniku, jakožto prostředku k uvedení naší beat music na širší platformu a její zařazení na právoplatné místo v kulturním životě; chceme ukázat, že není onou pouhou ´periferní záležitostí´, jak se ještě mnoho lidí mylně domnívá“. Věc se nakonec podařila, přičemž největší roli v tom, že festival vůbec proběhl, hrál hudební teoretik a publicista Jiří Chlíbec. Byl celkem uznávanou osobností, činnou i v mezinárodních hudebních organizacích (IFMC), stál u zrodu mnoha tuzemských festivalů, týkajících se třeba naprosto rozdílných druhů hudby (ČAJF Přerov, Mladá píseň Jihlava, Porta), spoluzaložil Federaci českých jazzklubů atd. Šel na to celkem chytře: protože bolševik miloval úřad a všechny záležitosti z něj řízené, Chlíbec tedy založil “beatový úřad”, tzv. Pop federaci, organizaci, řádně zapsanou a zaregistrovanou na příslušných místech. Dokonce i s vlastním razítkem. A jak byl v té době na něčem štempl, bylo to bráno jako oficiální a schválené. Chlíbec se poté spojil s mládežnickou organizací OV ČSM Praha 5 a dramaturgy z Music f Clubu a uspořádání festivalu nakonec prosadil. Na místě natáčel Supraphon, který záznam vydal na LP desce nazvané “Beat line”. Na samotných vystupujících kapelách i návštěvnících bylo vidět, že světu vládne móda hippies. Ostatně popisuje to ve svém mírně znevažujícím článku v Mladém světě i publicista Jaroslav Pacovský (1968): „Lucerna žila tři dny skutečně svérázným prostředím. Někteří muži měli květinové kalhoty, jiní květinové košile a byli i tací, kteří měli květiny ve vlasech. Jinak publikum se na festivalu chovalo uvolněně a k nějakým excesům prakticky nedošlo. Nejlepším okamžikem bylo závěrečné nedělní finále a noční beat-session, na kterém exceloval Apollobeat. Velkou cenu festivalu získal Soulmen, cenu pro nejlepšího zpěváka Michal Prokop (Framus Five), nejlepší zpěvačkou byla vyhlášena Hana Ulrychová (Bluesmen), zvláštní cenu za nejlepší text pak obdržela skupina Prúdy za písničku “Balada o smutnom Jánovi” a ceny Music f Clubu v kategoriích nejlepší česká, moravská a slovenská skupina obdržely kapely Rebels, Synkopy 61, Soulmen.