Luboš Andršt & Energit vysílají Time's Arrow
Luboš Andršt & Energit jsou na domácí (nejen) bluesrockové scéně skutečným pojmem a známkou prvotřídní kvality. O to víc politováníhodný je fakt, že jejich připravovaný debut v roce 1973 tehdejší, režimu poplatné vedení Supraphonu poslalo místo vydání k ledu. 7. 4. 2017, více než čtyřicet let poté, se album dočkalo svého znovuvzkříšení! Jako skvělá vzpomínka – a také jako pocta předčasně odešlému baskytaristovi Vladimírovi Padrůňkovi – vyšly aktuální verze skladeb, se zachováním hudebního ducha té doby – pod názvem Time's Arrow.
Z původních, v roce 1973 nahraných demoverzí na albu najdeme celkem čtyři písně – Blue Dance, Freedom, Loneliness a Moth (Noční motýl). „Když jsem se v roce 1991 dozvěděl, že Vláďa Padrůněk v necelých čtyřiceti letech umřel, hodně mě to sebralo. Sedl jsem si s akustickou kytarou a začal si Motýla hrát. Ale trochu jsem ho změnil, a abych to nezapomněl, nahrál jsem si novou verzi na DATku. Když jsme Motýla chtěli po letech natočit, vzpomněl jsem si na to, kazetu jsem našel a ukázalo se, že nahrávka je tak dobrá, že ji klidně můžeme použít,“ vzpomínal Andršt. Zbývající dvě písně, tedy Imprints a Time's Arrow pak vznikly coby vzpomínky na předčasně zesnulého baskytaristu. „Imprints jsem natočil v roce 1992. Když si Vláďa zakouřil, rád říkal, že lítá – podobně jako když šaman opustí své tělo a odletí do volného prostoru. Představil jsem si svobodnou duši, jak cestuje stratosférou od severu na jih. Původně jsem skladbu nahrál na sampler Czech Masters of Rock Guitar, ale bylo to tenkrát uděláno horkou jehlou. Využil jsem proto šanci si s tím pohrát a mít tuhle věc na vlastním albu. Skladbu Time's Arrow jsem napsal v současnosti jako vzpomínku na Vláďu a použil v ní hudební prvky, které měl rád,“ vysvětlil Andršt.