Vychází nová nahrávka Kantát Bohuslava Martinů
Když roku 1955 Miloslav Bureš poslal Bohuslavu Martinů svou první báseň Píseň o studánce Rubínce, dotkl se nejhlubších míst skladatelova srdce. Básník ji zasadil na Vysočinu, do kraje skladatelova dětství a vzpomínek. Martinů se musel zhlédnout v osobě starého poutníka vracejícího se do rodného kraje. S Otvíráním studánek byl hotov za devět dní a zhudebnění čtveřice Burešových básní uzavřel Mikešem z hor půl roku před svou smrtí. Kantáty představovaly pro skladatele významné spojení s domovinou v době, kdy politická situace a později podlomené zdraví stále ubíralo naději na návrat domů. Co asi prožíval, když se v lednu 1956 ve švýcarském Schönenbergu dozvěděl o premiéře Otvírání studánek v rodné Poličce, když poslouchal gramofonové desky s první supraphonskou nahrávkou nebo když četl zprávy od přátel o českých premiérách svých dalších skladeb?
Pod novou nahrávku čtyř kantát Bohuslava Martinů se podepsal Pražský filharmonický sbor a jeho sbormistr Lukáš Vasilek, jenž projekt komentuje: „Naše nahrávka Martinů kantát vychází z připravované nové kritické edice. Díky tomu jsme měli možnost více se přiblížit autorovým záměrům a také opravit dlouholeté nánosy chyb a omylů, které obsahovalo původní vydání. Všechny kantáty jsou mnohem náročnější, než se může na první pohled zdát. Na nahrávce jsme proto pracovali dlouho a detailně. Věřím, že to bude na výsledku poznat.“
Kantáty Bohuslava Martinů vychází šedesát let od vydání první nahrávky, kterou tehdy Supraphon vydal na desce v interpretaci Českého pěveckého sboru a Kühnova dětského sboru se sbormistrem Janem Kühnem. Nová nahrávka vznikla za podpory Nadace Bohuslava Martinů a naplňuje nejvyšší interpretační nároky a návrat k původní představě skladatele. Vedle Pražského filharmonického sboru s dirigentem Lukášem Vasilkem se na ní podílela řada sólistů: sopranistka Pavla Vykopalová, barytonista Jiří Brückler, klavírista Ivo Kahánek, členové Bennewitzova kvarteta, recitátor Jaromír Meduna a další.